Mineralogické hledisko
Mineralogové začali na tomto území zkoumat v roce 1994 a výzkum probíhá až do současnosti. Bylo zde nalezeno velké množství vzorků různých nerostů (v řádu desítek kg), které jsou stále uloženy i ve sbírkách národního muzea.
Na výzkumu se podílel také RNDr.Václav Šrein, který prováděl analýzu nerostů v Geologickém ústavu AV ČR Praha.
Lom se nachází na pravém břehu Vltavy cca. 2km od Prahy a je stále činný. Je rozdělen na dvě části, které odděluje jen provozní cesta. Lom byl založen na břidlicovém a drobovém podkladu. Mimo to je zde bohaté naleziště pestré palety různých nerostů.
Hornina v lomu vznikla metamorfováním a tektonickým působením, které sedimenty porušilo. Hlavní zdejší horninou je modrošedá droba, obsahující klastický křemen, sericitizované K-živce a lamelované plagioklasy, muskovit, úlomky hornin a lutitový materiál s hojným opakním pigmentem. Hornina je většinou zřetelně vrstevnatá. Kontaktní metamorfóza se projevuje postupnou rekrystalizací klastických zrn křemene a tvorbou biotitu, některé vzorky jsou již celistvé s lasturnatým lomem a lze je označit jako biotitické kontaktní rohovce (citace Fojtík 1974).
Žilné vyvřeliny prorážejí sedimentárními sériemi v tělesech mocných až několik metrů, většinou mírně až strmě zapadajících k SV. Jsou zde zastoupeny jednak kyselejší typy s křemenem, jednak intermediální horniny typu dioritových porfyritů (citace Fojtík 1974).
Hydrotermální mineralizace celé oblasti je zřejmě vázána na acidní magmatismus tzv. dolnovltavského plutonu a jeho žilného doprovodu.
Současnost
Lom je sice ve vlastnictví společnosti Skanska, ale je stále plně funkční, přičemž se zde těžený kámen následně láme a drtí na různé štěrkové drtě a písky (viz.tabulka cenník). V současné době se ovšem nad budoucností lomu stahují mračna hrozeb v podobě stavby 6963 - Celková přestavba a rozšíření ÚČOV v Praze na Císařském ostrově. Tato čistírna kapacitně začíná "nestíhat" mohutnému rozvoji hlavního města a jeden z plánů na její rozšíření je zamýšlený právě do místa Klecanského kamenolomu.
První úvahou bylo využití Klecanského lomu - přívod by byl řešen položením přívodního potrubí ve Vltavě a následně veškeré technologické zázemí mělo být umístěno v lomu Klecany…. Píši mělo být… Lom Klecany má totiž zásobu surovinu min. na 50 let a především by byl problém s vlastnictvím pozemků. Povodně v roce 2002 navíc jasně ukázaly, že tudy cesta nevede. Další lokalitou je bývalá úpravna a čistírna odpadních vod Drasta - momentálně mimo provoz. Zde je situace o mnoho snazší, protože pozemky jsou ve vlastnictví hl. města Prahy. Další co nahrává celé realizaci je výhodná poloha a využití i v rámci návrhu územního plánu.
geologická mapa v okolí Klecan Sˆ
výřez 2,25 x 1,5 km
šipka → označuje lom
hnědá - proterozoické droby, prachovce a břidlice, převaha drob
žlutá - pleistocenní spraše, hlinitokamen, sedimenty a štěrkopísky
modrá - řeka Vltava (odtéká vlevo)
CENÍK DRCENÉHO KAMENIVA
Interní číslo výrobku |
Třída |
Frakce |
Cena Kč/t bez DPH |
Cena Kč/t včetně DPH |
1 |
ČSN EN 12 620 – B, ČSN EN 13 242 - C |
0-4 |
150,- |
182,- |
3 |
ČSN EN 12 620 - A |
4-8 |
247,- |
299,- |
6 |
ČSN EN 12 620 - A |
8-16 |
230,- |
279,- |
9 |
ČSN EN 12 620 - A |
16-22 |
230,- |
279,- |
14 |
ČSN EN 12 620 – A, ČSN EN 13 242 -C |
16-32 |
268,- |
325,- |
15 |
ČSN EN 13 242 - C |
32-63 |
246,- |
298,- |
18 |
mimo normu |
LK netříděný |
300,- |
363,- |
19 |
ČSN EN 13 242 - D |
0-8 |
145,- |
176,- |
21 |
mimo normu |
směs |
115,- |
140,- |
23 |
ČSN EN 13 242 - D |
0-63 |
170,- |
206,- |
Autor: Jan Fischer, Lucie Kuchařová
Zdroje (informací i obrázku):
Byly použity citace z uvedených webů.